Tajemná višňovice

Višeň je nenáročný strom, který dorůstá do velkých a mohutných rozměrů. Má rozložitou korunu a podobá se třešni. Višně dělíme na:
• Višně pravé – Kyselky mají menší korunu a převislé větve. Dělají tmavočervené až černočervené plody navinulé nebo nakyslé chuti a jejich šťáva je sytě červená a barvící. Amarelky mají hodně tenké větve a světlejší, někdy i žluté plody. Mají žlutou šťávu a nebarví.
• Sladkovišně – Vlastní sladkovišně mají sytě tmavočervené plody navinulé sladké chuti a rudou šťávu. Skleňovky se žlutými nebo pestrými plody sladké chuti mají žlutou nebarvící šťávu.
Tak jako u třešňovice, i u višňovice se výrobě kvasu věnuje velká pozornost. Už při přípravě ovoce ke zpracování se začínají vytvářet http://www.metro.cz/rozhovor-zaklad-je-vytvaret-to-co-vas-bavi-jinak-to-nema-smysl-rika-vyvojar-pc-her-ggx-/praha.aspx%3Fc%3DA150507_163735_metro-extra_rab předpokládané vlastnosti destilátu. Plody se důkladně omyjí, vytřídí se pryč špatné plody, odstraní se pečlivě všechny stopky. Mírně nadrcené plody bez poškození pecek se uloží ke kvašení do nádoby. Při kvašení by neměla teplota přesáhnout 20 °C. Kvasný proces probíhá velmi rychle. Během 10 dnů by mělo být kvašení u konce a vzniklý kvas je třeba po odstranění pěny z povrch co nejrychleji destilovat, aby nedošlo ke zbytečným ztrátám na výtěžnosti a kvalitě destilátu.
K výrobě pálenky se nejčastěji používají kyselky. Vzhledem k nízkému pH je kvašení bezproblémové a velmi bouřlivé, a i destilace probíhá bez problémů. Na rozdíl od třešňovice, višňovice už po destilování nijak výrazně nemění své aroma, a tak i když se nechá dozrát v sudech, chutná podobně jako hned po vypálení
Višňovice není tak rozšířená jako třešňovice a mají ji v sortimentu výroby spíše menší rodinné firmy, které spoléhají hlavně na stálou kvalitu vyráběných destilátů. Výtěžnost u třešní je v průměru ze 100 kg ovoce 8-10 litrů destilátu, u višní je to o poznání horší a ze stejného množství ovoce se výtěžnost pohybuje kolem 5-8 litrů s obsahem kolem 50% alkoholu.