Demokracie, protože nic lepšího zatím nemáme

Letos v listopadu jsme slavili 30 let od demokratizace české společnosti. Roku 1989 byl definitivně svržen komunistický režim v Československu. V průběhu demonstrací sice docházelo ke konfrontacím s tehdejší veřejnou bezpečností, nicméně lidí se přestávali bát projevovat svůj názor a chtěli změnu. Chtěli konec cenzury, svobodu projevu, svobodné volby atd. Dnes tohle všechno máme, přesto je v naší zemi početná skupina lidí, kteří naši společnost, jako demokratickou buď nevnímají, nebo s její obdobou nejsou spokojeni.

Během posledních 30ti let jsme byli účastníky celkem 9 voleb do Poslanecké Sněmovny, co 2 roky určitě okrsky volí nové senátory a 2x jsme si zvolili prezidenta přímou volbou. Můžeme tedy říci, že cokoliv se děje v tuzemské politice, je důsledek volby občanů. Je to však zcela přesné? V první řadě je třeba položit si otázku, zda jsou občané na tranzici společnosti připraveni. Stačí pár měsíců na to, aby si lidé uvědomili, že je něco špatně a začala revoluce. Poté trvá pár let na vytvoření nové legislativy a uskutečňování jejích principů, ale může trvat desítky let, než si na novou obdobu života občané zvyknou.
Winston Churchill jednou řekl, že:„Demokracie je nejhorší způsob vlády, s výjimkou všech ostatních, které jsme vyzkoušeli.“ Každý si tento citát může přebrat dle svého. Můžeme z něj ale vyvodit, že v každém statním zřízení, i v těch liberálních, existují určitě hrozby. V případě demokracie je to jistě neinformovanost a možná nedostatek výuky občanské nauky a historie (především té moderní) na školách. Co 4 roky, kdy se uskutečňují nové volby do sněmovny, máme na výběr z více a více politických stran a hnutí. Pro člověka, který se moc o politiku nezajímá, musí být nesmírně těžké si mezi kandidáty vybrat. Ani on si tak nemůže být jistý, že vybere přesně podle svých hodnot.

Jediné, co může společnosti přinést užitek je občanská iniciativa. Politik, který neposlouchá hlas občanů, není dobrým politikem. Snažme se všichni více starat o to, aby pro nás demokracie hrozbou nebyla. Abychom se v ní naučili žít a stala se tak samozřejmostí pro příští generace. Opakujme si historii, protože to je něco, na co se zapomínat nesmí.